Manipulace s pavouky a štíry

ví, nefungovalo mi světlo, taky na to mohlo mít dopad časté otřesy, bydlme tesně u olejí a jak projíždí nakladní vlak skleničky cinkají :/ uvažoval sme o novém baboukovi, dokonce o vagansce, ale nedřív musím dát terárko do kupy děkuji za nabídku, určitě se ti ozvu jo, mohl bych se přijet podívat do tvého chovu?

Ale fungovalo. Dane, neměls tam nějakou megachoulostivou asijskou baboučici typu "minax group". V tomhle případě to byl jednoduše vrozený defekt běžně (na kvanta) odchovávaného druhu živočicha. Smutné, protože jsi toho babouce měl rád, v jistém smyslu ale předpokladatelné, protože ten tvoreček neprošel neúprosným sýtem přírodního výběru. Ve vymazlených odchovech prostě hodně dlouho přežívají i defektní jedinci dokud to jde... A vážně nikdo nedokáže poznat, že zrovna tenhle tvoreček si nese nějakou fatální vnitřní vadu
Hele, jestli chceš nového prcka, můžu Ti poslat asi třícentimetrového mrňouse Aphonopelma caniceps, či o malinko větší škvrně Brachypelma vagans (vagansového prťouska přímo jako děťátko od mé krásné Černé ). U obou druhů - výběr ze dvou posledních kousků, co jsem si z posledních odchovů ponechal - a nebudu za něj chtít nic

je... ale přiznám se, že terárko nefungovalo tak jak mělo :( :(

Škoda

Bohužel, i tohle je nedílná součást teraristiky.

umřela, včera večer už jsem ji našel s nohama pod sebou odešla na věčné lovište, snad si aspon tam neco uloví...

No, měl jsem kdysi geniculatu (od třetího svleku), co od dospělostního svleku nebyla schopna polknout potravu (předtím to byl přitom můj nejdravější pavouk). Ze začátku sice ještě lovila, zmuchlaného cvrka ale vždy za den za dva bez užitku odhodila (a ani miska nebyla nic platná)... Takhle vydržela živořit zhruba rok, pomalu se přitom vytrácela, no a potom přišel konec .
Pokud se vyskytne např. defekt jícnu, tak už nepomůže nic

vody jsme si nevšimnul, mám ji v mělké misce a vždy, už druhý den je v ní kousek lignocelu a miska prázdná a já mužu dolívat a dolívat

Bohužel je léčení sklípkanů totálně v plenkách. Při poruchách příjmu potravy Ti asi fakt nezbývá nic jiného než doufat, že zase sám začne lovit
Vodu z misky pije?

nene, mám ji zatím jen cca. 3 měsíce a podle mého je to samička, nemá ty háčky na předních packách a je ted v 9. svleku... zadeček je už ale opravdu maličky :(

Tak to bude celkem problém. Prostě to čas od času zkoušej, víc se udělat asi nedá.
Hele, a není to náhodou dospělý sameček? Tam by byl nezájem o potravu celkem přirozená věc

nevíte náhodou, jak ho rozkrmit, nechce mi žrát, zadeček má o neco monší než hlavohrud, teměř vubec se nebe :( dval jsem mu holátko, nechce, koupil jsme malé cvrčky nechce, nemáte nejaký zpusob, jak ho nakrmit? :/

babok byl od ní 4 metry a už řvala by ho musela zastřelit, aby se nemusela přiblížit

Klika, že Ti ho maminka rovnou nezaplácla novinama

tak ted na mě mamka řvala z obyváku, že mám pavouka na zemi tak se jdu podivat a ono vážně albopiloska na prahu do obyváu, netuším kdy a kudy utekla už je v evátem svleku a já rano jen tak nakoukl, nec hclupatýho ve vstupu do nory, a moc jsme si toho nevšimal, aon to byl svleček :/

Jo, to je pravda. Akorát to chce dost cviku

Velmi zajímavý nizozemský dokument, kde jsou sklípkani v přírodě chytáni do holých rukou je:

Zázračná planeta: Neuvěřitelní tvorové zvířecí říše (1/2)

Průvodce pořadem zde sklípkany chytá velmi zajímavým "hmatem", kdy pavouka zhora celou rukou přimáčkne k zemi, načež jej zboku sevře mezi prostředníček a palec ruky. Tvrdí, že je to jediný bezpečný zbůsob, jak manipulovat se sklípkany a nutno podotknout, že velmi zajímavý, navíc si pak takto uchopeného sklípkana můžeš hezky a v klidu prohlédnout.

Počkat - z motýlích kukel vylezli babouci?!

Včera jsem v přístavku našla malé kukly motýlů. Můj taťka ten večer celý přístavek stříkal vodou a tak mi jich bylo líto, že se utopí. Vzala jsem tedy plastovou nádobku, dala do ní trochu kůry a přidala i ty kukly. Dnes ráno vstanu a koukám, že z kukel něco leze. Byli to miniaturní pavoučkové. Proto se chci zeptat jak se o taková mrňata starat? Mám jim přihodit nějaké mouchy nebo tak něco?? Děkuji za odpovědi.

Že by Brachypelma vagans (viz. foto)?
To je jeden z nejpopulárnějších mírných a relativně klidných, toxicky nevýznamných a chovatelsky nenáročných dlouhověkých středoamerických sklípkanů, s rozpětím paciček okolo 15 cm.
Škoda zbytečně zmařeného života, podle toho, co tu uvádíš. Průšvih je umístit takové zvíře do veřejně přístupných prostor - mnoho lidí tyto tvory považuje za odporná vražedná monstra, nemající nic jiného na práci, než se pokoušet za živa sníst asi padesátkrát větší lidi, kdekoli je jen potkají... V Indiana Jonesovi přece jenom viděli toho chlápka s hřbetem doslova posetým takovými "monstry", co tam řval bolestí a hrůzou !!!
A už je jaksi nenapadne, že by rejža herce neohrozil, takže tihle konkrétní pavouci (zde vaganskám blízce příbuzné Brachypelma smithi) budou jistě velmi mírní tvorové

Měl jsem před léty sklípkana brachy..cosi co měl na zadečku rezavé chlupy (či jak se to jmenuje) a ty uměl vyčesávat směrem k nepříteli...dostal jsem jednou do prstu s ten se mi dost podebral..bejvalka ho z terárka brala normálně rukou a ji nikdy nehryznul (škoda)..já tolik odvahy nemám a tak jsem využil zručnost při používání japonských jídelních hůlek, že jsem ho s nimi dokázal dostatečně pevně a přitom jemně uchytit..nemyl to můj nápad bylo to v nějaký knížce co jsem k němu koupil...měl bych ho asi dýl ale při rekonstrukci bytu jsem ho musel dát do společných prostor domu kde něko kdo záviděl a nebo se ho bál dal na nasávací otvor terárka (na drátěnou síťku) zapálenou cigaretu...ten dým sklípkana spolehlivě zabil...kdybych věděl kdo to udělal ....grrrrr...

už sem na to prisel, je to štírek obecný Chelicer cancroides

Ja som zo stredneho slovenska / a ako sa to vola ?

už se to tu nekde řešilo, je to nějaký český nejedovatý štírek...

Dobry den, zaujimalo by ma ze co je toto zac.

... a k manipulaci: To vezmu krabičku od cvrčků, jejím víčkem pavouka (či štíra) opatrně nasměruji, zadekluju a následně přenesu. Stres zvířátka je prakticky na nule. Celkem se na to konto i "pyšním" tím, že ani např. má dospělá Brachypelma boehmei (nervózní, žahavé chloupky při sebenepatrnějším vyrušení vyčesávající druh) není ani třičtvrtě roku od posledního svleku "plešatá"

Tak to se neboj, ze zhruba 800 známých druhů sklípkanů čeledi Theraphosidae (pozor, nezaměňovat sklípkany se sklípkanci - např. r. Atrax! apod.) není žádný pro člověka smrtelně jedovatý, i když u druhů z Afriky a Asie je jistá opatrnost namístě aspoň co se týká malých dětí. Běžně chovaní zemní sklípkani rodů Aphonopelma, Brachypelma, Grammostola apod. anebo stromové avicularie (pozor ale na velké atraktivní "stromáky" r. Poecilotheria pocházející z Indie, kteří jsou hbytí, útoční a poměrně jedovatí), jsou pavouky Nového světa, vesměs toxicky nevýznamnými, často i s mírnou neútočnou povahou
U štírů je to podobné, stačí se jen vyhnout čeledi Buthidae (je obrovská, přitom ale jen asi 20 druhů z ní je smrtelně nebezpečných - a to jsou také komplet všichni prudce jedovatí štíři). Z běžně chovaných je pro děti potenciálně rizikový ještě rod Centruroides, těch pár dalších už je ale spíše věcí odborníků a běžně se to nekoupí.
Oproti standartně distribuovaným "obřím" štírům rodů Pandinus a Heterometrus (zde víceméně platí pravidlo - obrovský štír s velkými klepety = málo jedovatý, zatímco pišišvor s malými klepítky = pravděpodobně průšvih) je i obyčejná vosa prudce jedovatá (což samozřejmě neznamená, že by bylo dobré ta zvířata tahat někde po venku, skutečně je jim to HODNĚ nepříjemné). Při dodržení určitých jednoduchých zásad se ale vážně není ze strany těchto zvířat čeho bát

Tak to jsme na tom tak nějak stejně...jako zvířátko se mi líbi jak sklípkani tak i štíří. Ale na ruku bych se nevzal ani jedno. Bych se bál, že mě kousne a zemřu ve strašlivých bolestech tak jak to býva filmech s Indiana Jonesem

Nikdy jsem naše pavoučky nemusela. Minulý měsíc jsme domů pořídili Brachypelmu smithi. Klidně si ho nechám pochodovat po ruce. Nastavím mu ruku, druhou ho pošimrám na noze a on v pohodě na ruku vleze a nechá se obdivovat.

já bych asi nedala ani toho pavouka kdysi jsem měla na ruce jakousi "tarantuli" (pavoukáři prominou ) a docela se mi klepala...teď máme v garáži v kyblíku velikého pokoutníka a pro jistotu kolem něj chodím dost rychle.. ba ne, já k těmto zviřátkům asi moc vztah nemám

to by aj mna zaujimalo ako sa snimi manipuluje...

no osobní zkušenost nemám, ale neco jsem četl. Pavoukum není styk s lidskou kuží nic příjemného, stresuje je to, navíc se pavouk nedá ochočit, takže mazlení... no nevím. A štíři mají zase strašně špatný zrak a taky ochočit nedají (aspon myslím) jinak se je musí brát nějak ze spoda at nedáš tesne před ně překážku (to by mohli asi vystřelit, jinak fakt nevím. Ale Saša ti to určitě naprosto přesně vysvětlí co a jak

Pavouka bych asi překonal, ale toho štíra už asi ne... fakt bych se bál, že mě bodne

Já manipuloval s poslední brachypelmou tak skvěle, že doteď bydlí nepovšimnuta někde v MiniZoo, takže ode mně tipy nečekejte. Ale kdysi jsem choval imperatory a bral jsem je opatrně ( i manželka ), nechávali jsme je proběhnout z jedné paže na druhou a byli v pohodě,...

Strašně by mě zajímalo, jak manipulujete s pavouky nebo štíry, když je potřebujete dostat z terárka... Nebo se s nimi dokonce mazlíte?
Já se sice žádný havěti neštítim (chovatelé jistě odpustí ten výraz ), ale v případě sklípkanů nebo štírů bych se určitě bál kousnutí / bodnutí ...

Díky za reakce.