Teraristické odkazy

Ostatní » Odkazy » Literatura 

250 druhů terarijních zvířat - Ariane Janitzki Euromedia Group, k. s. - Knižní klub v edici Universum 2010
Vazba: měkká • 0 komentářů
Když mi má paní darovala tuto půvabnou brožurku, byl jsem v první chvíli doslova nadšený její přehledností, spoustou kvalitních snímků a (na "kapesní vydání") i obsažností. Každá jednotlivá strana z 288 je věnována jednomu konkrétnímu zvířeti, od běžně chovaných druhů až po ty méně obvyklé až vzácné. Ariane Janitzki je autorkou naprosté většiny fotografií a, jak na přebalu knihy píše vydavatel, "... odbornicí na chov terarijních zvířat, z nichž velké množství sama chovala..." V zásadě je zde srozumitelnou formou podáno základní začátečnické info, které je vcelku použitelné (sympaticky působí např. doporučované rozměry nádrží), ale... a tady je bohužel velké ALE, autorka v textu občas "pěkně ujela". Když např. o Brachypelma boehmei napsala, že si hloubí až dva metry hluboké nory a na kořist číhá za deště (? To asi za účelem lovu žížal), začal jsem o její výše zmiňované odbornosti krapílínek pochybovat. Poté, co druh Grammostola rosea popsala jako chovatelsky náročný, doporučitelný jen zkušeným arachnologům (přitom tento vyloženě začátečnický pavouk dokáže prosperovat snad i v krabici od bot) a jeho barevnou varietu Red form označila za "... běžnější druh Grammostola rossa, jenž je pro začátečníky zcela nevhodný!" (nejspíš proto, že taxon G. rossa neexistuje), dále u prý rovněž náročné B. emilia (!) doporučovala svítit 25 W bodovou halogenkou (!!) a u Grammostola grossa dokonce UV (!!!), už jsem se nestačil divit . Hláška, že sklípkan B. albopilosum (zde albopilosa, což ovšem není v nepořádku) je doslova "přátelský", mě pak rozesmála víc, než groteska s Chaplinem. Shrnutí - milá obrázková knížka, která rozhodně neurazí a místy Vás i pobaví, jisté informace v ní ale berte s rezervou.

Agama vousatá - Lubomír Klátil Abeceda teraristy, Robimaus 2008
72 stran • Vazba: měkká • 0 komentářů
Na 72 stranách přehledného, čtivou formou napsaného textu doplněného velkým množstvím kvalitních fotografií a kreseb, naleznete nejen celou řadu užitečných informací, návodů a rad týkajících se chovu, určování pohlaví, odchovů, možných veterinárních problémů apod., ale i přehled a popisy příbuzných druhů (oprava chybky v letmé zmínce o rodu Trapelus - nežije v Austrálii, ale v Egyptě a na Sinajském poloostrově), informace o životě vousatých agam v přírodě, způsobech jejich komunikace ad. V rámci populárně naučné literatury jde o patrně nejucelenější vhled do života jedněch z chovatelsky nejoblíbenějších plazů vůbec. Stejně jako ostatní tituly této série, jednoznačně doporučuji.

Chováme obojživelníky - Michael Fokt v edici Průvodce chovatele vydala Grada Publishing a. s. 2008
Vazba: tvrdá • 0 komentářů

Ještěři Gekoni 1 - Ivan Vegner 2001
ISBN: 80-86068-23-4 • 270 Kč • 464 stran • Vazba: tvrdá • 0 komentářů
Čtenář v knize nalezne pojednání o morfologii a anatomii ještěrů, základy fyziologie šupinatých plazů a ještěrů, informace o jejich rozšíření a klimatologii, budování terárií, vlastním chovu ještěrů a jejich rozmnožování. Součástí textu jsou podrobné informace z oblasti ochrany jednotlivých druhů, podmínkách dovozu zvířat, dále systematický přehled ještěrů a seznam použité literatury.

Leguáni a agamy - Miroslav Kocián Polaris 1998
ISBN: 80-85911-40-X • Vazba: měkká • 0 komentářů
Poměrně zdařilá kniha o chovu, způsobu života, výskytu apod. tradičních i těch netradičních a méně známých druhů agam a leguánů. Doplněná o místa jejich výskytu i s mapou a několika barevnými fotografiemi. Určitě lze doporučit.

Nemoci obojživelníků a plazů - Gunther Kohler Brázda 2002
Vazba: tvrdá • 0 komentářů
Přehledná veterinární příručka doplněná množstvím fotografií (nic pro slabé nátury), která je, jak se píše v záhlaví "... souhrnem současných znalostí o problematice obojživelníků a plazů... největší pozornost je věnována nejběžnějším nemocem..." Při stále vzrůstající oblibě teraristiky, s níž jde bohužel ruku v ruce jak nešetrné zacházení se zvířaty ze strany překupníků honících se za co největšími zisky, tak i nezřídka minimální nebo vůbec žádné znalosti personálu mnohých zverimexů (o možných začátečnických chybách nemluvě), není o zdravotní problémy těchto živočichů nouze, zatímco o vědomosti, jak jim od nich pomoci, prozměnu je. Proto si myslím, že by tato publikace měla patřit do výbavy každého zvěrolékaře zaměřeného na menší zvířata snad povinně. Ačkoli je kniha určena i chovatelské veřejnosti, musím Vás zde tak trochu "varovat". Jednoduché tabulky na téma "možné příčiny", na jaké jste zvyklí např. z akvaristiky, najdete pouze na str. 164 a 165, obecná využitelnost většiny ostatních je pak při nejlepší vůli diskutabilní. Marně se snažím představit si -náctiletého chovatele jediné guttaty, jak správně určí diagnózu, shání a hlavně sežene (!) Sulfamethazin, Trimethriprim nebo jiné antiparazitikum dle tab. na str. 46 a následně tím i úspěšně léčí. To, že by pokusy o např. odběry krve či injekční aplikace čehokoli nadělal daleko víc škody než užitku, je zřejmé... V tomto ohledu mám sice z knihy poněkud smýšené pocity, vážnějším zájemcům o teraristiku ovšem velmi cenné informace přinese a v profesionálních chovech je pak přímo neocenitelná.

Sklípkani - Volker von Wirth Jan Vašut s. r. o. 2005
64 stran • Vazba: měkká • 0 komentářů
Na 64 stranách doplněných 45 velice kvalitními fotografiemi a ilustracemi podává autor vyčerpávající a ucelené info pro začínající chovatele, které lze shrnout citací názvu první kapitoly - Co je třeba znát o sklípkanech. Naleznete zde mj. tipy a návody pro nákup, přepravu a manipulaci, zařízení terárií, chov, odchovy, informace o možných veterinárních problémech a řadu dalších rad. Ačkoli jsou některé údaje v popisu několika vybraných druhů poněkud diskutabilní (agresivita), popřípadě už překonané a neplatné (např. u zde uváděných Grammostola cala a Grammostola spatulata byla již prokázána příslušnost k taxonu Grammostola rosea a jejich názvy jsou tedy pouze neplatnými synonymy, autorem popisované odlišnosti pak lze přičíst na vrub značné variabilitě druhu), mají ostatní informace stále svou váhu a příručku lze (byť s určitými výhradami) doporučit jako kvalitní a zejména pro úplné začátečníky skutečně užitečnou.

Sklípkani rodu Brachypelma - Lubomír Klátil Abeceda teraristy, Robimaus 2008
Vazba: měkká • 1 komentářů
Výborná publikace známého autora příruček pro teraristy, zaměřená na patrně nejpopulárnější rod sklípkanů, přinášející vyčerpávající informace jejich začínajícím chovatelům, těm zkušenějším pak alespoň zajímavé doplňkové čtivo. Samy fotografie mají značnou výpovědní hodnotu a nesoustřeďují se jen na "atlasový" vzhled zvířat, což je samo o sobě v literatuře dost vzácným jevem. Na internetu lze sice narazit na názory chovatelů zvučných jmen, že tato knížka vlastně nepřináší nic nového a objevného, tento názor ale nesdílím. Jejím primárním účelem je informovat veřejnost o chovu dostupných druhů, nikoli o vědeckých novinkách týkajících se druhů málo známých, jejichž jednotlivé zástupce bychom s trochou nadsázky mohli v celoevropském měřítku spočítat na prstech jedné ruky. Ty jsou pochopitelně zmíněny jen letmo, o čtrnácti dalších zde ale najdete vše potřebné. Podle mého názoru je kniha velice fundovaná a kvalitní. Doporučuji.

Štíři - František Kovařík Madagaskar 1998
Vazba: tvrdá • 0 komentářů
Publikace od předního českého arachnologa a klasika žánru Františka Kovaříka. Nejen pro začínající chovatele štírů mimořádně cenná příručka v pevné vazbě, obsahující velké množství kvalitních vyobrazení, fotografických příloh na křídovém papíru, statě o jedovatosti, systematice, popisy druhů, doporučení pro chov, informace o původu a evoluci této starobylé skupiny živočichů a celou řadu dalších zajímavostí, včetně seznamu všech (v době vydání) vědecky popsaných druhů. K textu bych měl jen jedinou, ovšem ne nepodstatnou, výhradu - na str. 83 je Hemiscorpius lepturus označován za toxicky nevýznamný druh, což bohužel není pravda. Tento konkrétní štír dokáže (jako jediný mimo čeleď Buthidae) usmrtit i člověka, potažmo dítě do cca deseti let věku. Více o účincích jeho jedu, včetně lékařské fotodokumentace, naleznete na http://www.arachnodata.ch/projekte.htm (projekt pod záštitou švýcarské Akademie věd). Vyjma této ojedinělé nepřesnosti lze ale o knize hovořit už jen v superlativech a dle mého názoru by neměla chybět v žádné knihovně chovatelů štírů a možná nejen jich. Mohu pouze vřele doporučit.

Štíři - František Kovařík edice Abeceda teraristy nakladatelství Robimaus 2009
70 stran • Vazba: měkká • 0 komentářů
Nenechte se zmýlit jejím malým objemem, knížka je opět vynikající a samo autorovo jméno již tradičně poskytuje záruku prozatím nikým nepřekonané kvality. Jednak je vynikajícím doplňkovým čtivem k předchozí recenzované knize, také ale i pro (zase nejen) začínající chovatele štírů cenným zdrojem vědomostí a rad doplněných o nové poznatky v oboru, tentokrát ale zaměřených přednostně na praktickou stránku věci, tedy chovatelství samo. O obsahu se, myslím, není ani třeba obšírněji rozepisovat, samotné názvy jednotlivých kapitol jsou konec konců docela dobře k vidění na přiloženém snímku publikace a hovoří jasně... Pro všechny "štíraře" - přátelé, tuto brožurku prostě musíte mít.