Pavouk s hrozivou pověstí: Po jeho kousnutí hnije maso a upadávají končetiny

Momentálně jsou na stole položeny důkazy o tom, že schopnosti pavouka, kterému se přezdívá jako falešná vdova (Steatoda nobilis), protože si jej lidé se skutečnou a smrtelně jedovatou vdovou opravdu pletou, jsou sice přehnané, ale není radno je podceňovat. Její kousnutí může vyvolat i závažné kožní infekce. 

Falešná vdova byla na britských březích poprvé spatřena v roce 1870. Nejspíše migrovala ze souostroví Madeira a z Kanárských ostrovů. Rozšířila se po celé Británii a v posledním desetiletí se dostala dokonce až k Irsku. 

Související

Vladimír Socha

Tyranosaurus by svými čelistmi dokázal rozdrtit…

Martin Pokorný

Vědci objevili, čím se řídí výška ptačího…

To nejhorší, co většinou můžete po kousnutí falešné vdovy očekávat, je několik hodin trvající bolest v okolí kousnutí a cca dva dny zatuhlé klouby, výsledek tolik podobný vosímu bodnutí. V médiích se ale s pravidelností objevují zprávy o tom, že se obětem falešné vdovy stalo i něco mnohem dramatičtějšího. Oteklé ruce, rozkládající se rány plné hnisu, hrozba amputace a dokonce úmrtí. 

Podle některých vědců, kteří se pavouka zastávají, jde o efekt způsobený bakteriální infekcí, a ta vzniká, neboť není rána udržována v čistotě. A i když mnohdy identifikace osminohého útočníka není možná, nejčastějším viníkem je právě falešná vdova, která ve skutečnosti kousne jen tehdy, když cítí hrozbu. 

John Dunbar, zoolog na Národní univerzitě Irska, provedl se svým týmem v laboratoři RNA analýzu exemplářů falešných vdov, cedivek sklepních (Amaurobius similis) a pokoutníka tmavého (Eratigena atrica). Cílem bylo zjistit, proč po kousnutí dochází k tak extrémním příznakům. 

U pavouků zjistili velké množství různých mikrobů. Z 22 identifikovaných bakteriálních druhů u falešných vdov bylo 12 z nich potenciálně patogenních pro lidi. „Naše studie ukazuje, že pavouci nejsou jen jedovatí, ale jsou nositeli nebezpečných bakterií, které jsou schopné produkovat závažné infekce,“ řekl Neyaz Khan, mikrobiolog na Národní univerzitě Irska. 

To ale neznamená, že jsou falešné vdovy příšery, které šíří mor. Tyto mikroby můžete potkat kdekoliv, což mimochodem platí i o našich vlastních tělech. „Největší hrozbou je ale to, že některé z těchto bakterií jsou rezistentní vůči více lékům, takže je léčba běžnými léky velice obtížná,“ naráží Khan na to, že máme v některých případech zapomenout i na účinnost antibiotik. 

Falešná vdova ale není tak hororová bestie, za kterou ji někteří považují. Vážná poranění, která vznikají kvůli infekcím, jsou po jejím kousnutí stále velice vzácná. A je to riziko, kterému v životě čelíme v mnoha ohledech každý den.