Přihlaste se a využijte web naplno TERARKA.NET »

Čukvala zavalitá

 

Ještěři » Atlas » Čukvala zavalitá 

Sauromalus ater  | © M. Kořínek- biolib.cz

» další fotky

NáročnostVelikostVěkČasová nár.
Poměrně snadný2520Nízká
cmlet
4230
Latinsky: Sauromalus ater
Čeleď: Iguanidae
Synonyma: Leguán čukvala
Objeveno: Duméril, 1856
Rozšíření: Pouště na jihozápadě USA a přilehlých oblastech Mexika
Potrava: Živí se listy a květy rostlin, ve svém přirozeném prostředí zejména kreosotových keřů (pro lidský organismus jedovatých - aktivní látka kreosotu má v malém množství léčivé účinky, ve větším ale způsobuje rozpad jaterních buněk). V zajetí je pro ně vhodná pampeliška, zejména květy, které jsou pro ještěry neodolatelné, podběl, hluchavka, jitrocel, řeřicha, salát (vyjma ledového), kopřivy, sedmikrásky apod. Obecně by měla být strava co nejpestřejší. Osvědčila se i obilná semena a klíčky, naopak rostlin bohatých na kyselinu šťavelovou (např. mangold, špenát, rebarbora...) je třeba se vyvarovat. Způsobují odvápnění, které by mohlo vést až k poškození cév. Mláďata je vhodné přikrmovat hmyzem, podobně jako je tomu u trnorepů r. Uromastyx. Ačkoli jsou mnohdy čukvaly považovány za výlučné býložravce, jsou jejich potravní nároky v dospělém věku značně individuální. Zatímco někteří jedinci skutečně preferují čistě rostlinou potravu, jiní si jídelníček příležitostně zpestřují hmyzem. U dospělých samců je údajně malý příkrm živočišnou složkou dobrým stymulantem k páření. Miska s vodou není v teráriu nutná, čukvaly získávají tekutiny převážně z potravy, při chovu mláďat ji ovšem někteří chovatelé doporučují. Příjemné je jim i občasné rosení povrchu těla (podobně, jako u mladých agam vousatých). 2-3 X týdně jsou vhodné přídavky vápníku, naopak vitamíny je lépe šetřit - většina je už obsažena v potravě, případné předávkování by vedlo ke zdravotním potížím. Přebytečné soli čukvaly vyprskávají z nosu ve formě hustého hlenu, kýchající leguán tedy není nemocný, pouze se zbavuje odpadních látek.
Rozmnožování: Páří se v obd. mezi dubnem a červencem, v červnu až srpnu pak snáší samičky (které jsou ovšem v přírodě schopné zabřeznout vždy jen jednou za dva až tři roky) 5-16 vajíček, z nichž se po zhruba 80 dnech líhnou cca 12 cm dlouhá, pestře zbarvená příčně pruhovavá mládata. Vejce inkubujeme při teplotě 30 °C. V závislosti na podmínkách čukvaly plně dospívají někdy mezi čtvrtým až šestým rokem života, dobře živené samičky ovšem dokáží ve vhodných podmínkách překvapit první snůškou dřív. Vynikající výsledky v odchovech těchto leguánů mají v ZOO Praha (mezi lety 2004 - 2013 111 mláďat).
Charakteristika: Jedná se o menší zavalité leguány "varanovitého vzezření" s charakteristickými záhyby volné kůže na krku a po stranách těla, tupě zakončeným ocasem a poměrně výraznými pohlavními rozdíly. Obvyklé zbarvení samců, kteří jsou v dospělosti vzájemně nesnášenliví, je tmavé až černé s malými skvrnami světle šedé, žlutavé až cihlové barvy na hlavě, ramenou a končetinách, hřbet a boky mohou mít od bělavé přes různé odstíny šedé či rezavé až po červenou barvu. Ocas (který v případě odtržení jeho části dorůstá) je světlý. Jsou mohutnější, mají větší hlavu nežli samice a výrazné femorální póry produkující sekret využívaný při značkování teritoria. Vzájemně komunikují kýváním hlavou. Samičky jsou drobnější a zbarvené podobně jako nedospělí jedinci - šedě až žlutě, se střídavými světlými a tmavými pásy, či roztroušenými skvrnami. Vzhledem ke značné variabilitě ve zbarvení i velikosti mezi jednotlivými divokými populacemi (které byly díky tomu v minulosti považovány za samostatné druhy), nemusí být ovšem výše uvedené znaky, zkombinujeme-li mladé jedince z různých odchytových lokalit, vždy na první pohled patrné.
Brání se překvapivě rychlým útěkem do škvír mezi kameny nebo nor, kde se nohama a nafouknutím těla zaklíní natolik pevně, že je není možné vyjmout. Nemají-li možnost úniku, zastrašují nepřítele výrazným nafouknutím těla, hadovitým vlněním a hlasitým syčením, pokud to nepomůže, dokáží ocasem zasadit citelné údery, ve skutečně vyhrocených situacích pak neváhají ani kousnout. Při náhlém uchopení do ruky se čukvala může snažit vyprostit mimořádně rychlou rotací těla kolem podélné osy. V takové situaci ji prakticky nelze udržet, obzvlášť spojí-li to s rychlým nafukováním a smršťováním tělesného objemu. Vhodnější pro manipulaci se zvířetem je nalákat je na něco co má rádo, vyloženě krotký jedinec pak zpravidla přeleze (anebo přeskočí) na ruku sám vpodstatě při každém otevření terária. Protože jde v rámci druhového jednání o kontaktní živočichy, brzy i svého chovatele začlení "do své skupiny" a jeho dotyk začnou sami vyhledávat, ačkoli i zde existují vyjímky. U takto vstřícných ještěrů je případná manipulace podobná přenášení např. vousatek, je ale vždy nutno mít na paměti, že narozdíl od nich jsou výrazně aktivnější a neuvěřitelně zvědaví, vždy připraveni seskočit a prozkoumat jakoukoli skulinu či škvíru v okolí...
Optimální je chov skupiny jednoho samce a několika samic v prostorném teráriu se zabudovanými podzemními úkryty a skalkou či silnými větvemi pro šplhání, při teplotách nad 30°C s možností lokálního vyhřátí na 40°C (to je důležité pro jejich zdárné trávení). Nezbytností je silné UV a po dobu 2-3 měsíců i zimování při teplotě 12-14°C.
Název čukvala, respektive Chuckwalla je odvozen ze Šošonského tcaxxwal, či Cahuilského caxwal, které bylo Španěli přepsáno jako chacahuala. V českých chovech je tento leguán bohužel jen velmi málo rozšířený.
Dík mírumilovné a vstřícné společenské povaze je tento druh možno chovat i pospolitě s leguánky obojkovými (zde je soužití běžné i v přírodě), trnorepy anebo agamami r. Pogona (podobné prostředí, tolerance i vzájemná komunikace).

Poddruhy:
Sauromalus ater ater Duméril, 1856
Sauromalus ater multiforminatus (Tanner & Avery, 1964)
Sauromalus ater shawi Cliff, 1958
Sauromalus ater townsendi Dickerson, 1919
Sauromalus ater tumidus Shaw, 1945
Žije v terárku:
Zobrazit » Zobrazit vše « Vypsat pouze chovatele z kraje:
Zakoupeno:
Zobrazit » Zobrazit ceny v obchodech « (získáno z Výdajů v teráriích návštěvníků)
Biolib.cz: odkaz
Podobné:
Hledat fotografie Čukvala zavalitá
GooglePicSearchYahooYouTube videaPoslat vlastní fotku Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Zobrazit » Zobrazit fotky z nádrží návštěvníků «

© TERARKA.NET - http://terarka.net/jesteri/atlas/cukvala_zavalita