| Charakteristika: |
Jedná se o patrně největšího zástupce rodu Poecilotheria. Ve své domovině je poměrně hojný, v pralesích obývá dutiny stromů, popř. buduje velká pavučinová hnízda ve větvích. Vlhkost ve větším na výšku situovaném teráriu by měla být mezi 75 - 85 %, s teplotou 25 - 30 °C a možným nočním poklesem až ke 20 °C. V oblastech z nichž pochází jsou v průběhu roku obvyklé značné teplotní výkyvy, i v zajetí je k nim proto poměrně tolerantní. Jako substrát se hodí rašelina, hrabanka apod., nezbytné jsou větve popř. odolné rostliny vhodné pro šplhání a úkryt (např. z kůry). Důležitý je i dostatečný volný prostor mezi větvemi a dnem, pavouk se totiž svléká zavěšený a stísněné podmínky, notabene nejrůznější překážky, by u něj v průběhu tvrdnutí nové kutikuly mohly přivodit deformace končetin. Do terária umístíme také misku s vodou. Samička nebývá obvykle vůči samci agresivní, delší soužití páru ve společném teráriu je nejen možné, často ale i nutné vzhledem k dlouhotrvajícím námluvám (od několika hodin až po dokonce tři měsíce). Samičky dospívají nezřídka už před druhým rokem věku a dožívají se okolo dvanácti let. Ačkoli tento stromový sklípkan nedisponuje žahavými chloupky, je nejen mimořádně rychlý (riziko náhlého vyběhnutí z terka), ale i útočný (ačkoli existují vyjímky) a toxicky významný. Složením komplikovaný jed na bázi angiotoxinů, který se z organismu vyplavuje až osm týdnů a může přivodit trvalé následky např. ve formě poškození jater, jej spolu s ostatními zástupci rodu řadí mezi nejjedovatější sklípkany celé čeledi Theraphosidae. V případě pokousání je naprosto nezbytné urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu je tento druh vhodný pouze pro zkušené chovatele, začátečníci by se mu (a vlastně celému rodu Poecilotheria) i přes jeho atraktivitu a relativní nenáročnost měli ve vlastním zájmu raději vyhnout. |
» Zobrazit ceny v obchodech « (získáno z Výdajů v teráriích návštěvníků)
