Velikost | Věk |
---|---|
10 | 30 |
cm | let |
25 | 61 |
Latinsky: | Chrysemys picta |
Čeleď: | Emydidae |
Synonyma: | Terapin pestrý, Želva malovaná, Želva pestrá |
Objeveno: | (Schneider, 1773) |
Rozšíření: | Jih Kanady od Britské Kolumbie po Nové Skotsko, v USA státy Washington (až po pacifické pobřeží), Oregon, sever st. Idaho, Montana, částečně Wyoming a odtud všechny státy na jih a východ až k atlantickému pobřeží vyjma Floridy. Ostrůvkovitý výskyt v Utahu a Arizoně, introdukována do Kalifornie. Jižní hranicí výskytu je sever mexického státu Chihuahua v povodí řek Rio Grande a Rio Santa Maria. Zavlečena do Německa, Španělska, Indonésie a na Filipíny |
Potrava: | Hmyz, drobní korýši, plži, červi, rybky... nepohrdne ani zdechlinami. Důležitá je i rostlinná složka (např. okřehek a další vodní nebo příbřežní vegetace) tvořící někdy až 50% jídelníčku. Mláďata jsou prakticky masožravá, potravní návyky mění postupně s věkem. |
Rozmnožování: | Pohlavní dospělosti dosahují samci už mezi 2-4 rokem, zatímco samice v 6-10 letech. K páření dochází brzy po ukončení zimního spánku, první snůšky (v průměru jsou 3 ročně) přicházejí počátkem léta, počet oválných vajec se pohybuje mezi 4 až 25. Inkubace trvá v závislosti na podmínkách 62-80 dní, mláďata z pozdních snůšek severských populací dokáží ve vejcích i přezimovat a hnízda opouští až následující jaro. |
Charakteristika: | Jde o jedny z nejpestřejších želv vůbec, s hladkými, plochými karapaxy s červenými a žlutými znaky na černém či zelenočerném pozadí a plastrony v různých odstínech od bělavé přes žlutou až po červenou barvu, s kresbou i bez (dle poddruhu i jednotlivých zvířat). Hlava, krk, nohy a ocásek jsou podélně pruhované ve stejné barevné kombinaci. Ačkoli na jejich severních výskytištích mohou zimní teploty klesat až k -30 °C, přezimují tyto želvy zahrabány do bahnitého dna tůní dostatečně hlubokých na to aby nezamrzaly až k němu. Vrstva ledu potom působí jako izolace od vnějšího mrazu a teplota vody pod ním se drží na víceméně stabilních +4 °C, což je zejména v celoročních jezírkových chovech nutné zohlednit. Tyto želvy jsou ve velkém rozmnožovány na chovných farmách v USA a Singapuru, a odtud exportovány do celého světa. Mají vynikající čich a kvalitní barevné vidění (výborně vnímají zejména žluté a červené barevné tóny částečně až do infračerveného spektra). Jejich zrak je ostrý na dálku, na blízko horší a na předměty bezprostředně před čumákem už nedokáží zaostřit vůbec (zde se řídí čichem). Sluch je poměrně slabý, orientovaný na hluboké zvuky šířící se dobře pod hladinou, zatímco vysoké prakticky nevnímají (na souši tento nedostatek kompenzují vysokou citlivostí plastronu na otřesy a vibrace). Samci jsou drobnější a pestřejší než samice, rozdíly ve zbarvení a velikosti jsou pak také významným znakem pro rozlišení jednotlivých poddruhů. Obývají širokou škálu trvalých i dočasných vodních ploch, od řek po močály a místy až brakické vody, s upřednostněním mělké, hustě zarostlé stojaté až mírně tekoucí vody s bahnitým dnem. V mokřadech USA jde údajně o vůbec nejpočetnější želvy s hustotou 100-590 jedinců na 1 ha, což je až 76% celkové populace zde žijících druhů (Ernst a Lovich, 2009). Na přírodních stanovištích jsou proto k vidění často v ohromných skupinách, což vyvolává dojem záměrného sdružování. Želvy ovšem nejsou společenskými zvířaty v pravém slova smyslu, pouze tolerují ostatní jedince na omezeném množství vyhledávaných míst vhodných k bezpečnému slunění (s větším počtem navíc vzniká systém včasného varování, který je výhodný pro všechny), ve stísněných podmínkách akvaterárií se naopak mohou stát vzájemně nesnášenlivými. Pro jezírkové chovy je to jeden z nejvhodnějších druhů, pro chov v akvateráriu pak platí stejná základní pravidla jako u ostatních ozdobných želv - minimální délka nádrže pro jednu by měla být alespoň pětinásobkem délky jejího krunýře a šířka trojnásobkem. S každou další želvou je nutné přidat 20% plochy, výška vodního sloupce by měla odpovídat alespoň dvojnásobku délky krunýře nejmenšího jedince. Nezbytností je břeh s lampou pro lokální výhřev (40 °C) a kvalitní filtrace. Zejména u mláďat je vhodné UVB. Vybavení terária by dále mělo želvám poskytovat podvodní úkryty, dobrá je i trvalá instalace kladiště s pískem - i neoplodněné samice občas snáší vejce. Průměrné teploty a doba zimování se liší dle poddruhu i ročního období, např. pro želvy z jižních (nezimujících) populací jsou doporučovány teploty vody na jaře a na podzim 20-25 °C, v létě 25-30 °C a v zimě 15-20 °C, teplota vzduchu přitom musí být vždy o něco vyšší. Poddruhy: Chrysemys picta picta (Schneider,1773) Chrysemys picta belli (Gray, 1831) Chrysemys picta marginata Agassiz,1857 Donedávna čtvrtý poddruh, Chrysemys picta dorsalis, byl uznán jako samostatný druh Chrysemys dorsalis. Dovoz Chrysemys picta byl do zemí EU zakázán, stejně jako je tomu u Trachemys scripta elegans. Tento zákaz se nevztahuje na zvířata již dříve chovaná či rozmnožená na území členských států unie. |
Žije v terárku: | |
Zakoupeno: |
» Zobrazit ceny v obchodech « (získáno z Výdajů v teráriích návštěvníků) |
Biolib.cz: | odkaz |
Podobné: |