Atlasy » Atlas želv » Želva žlutolící
| Náročnost | Velikost | Věk | Cena | Časová nár. |
|---|---|---|---|---|
 | 17 | 30 | 400 |  |
| cm | let | Kč | ||
| 29 | 40 | 800 |
| Latinsky: | Trachemys scripta scripta |
| Čeleď: | Emydidae |
| Objeveno: | (Schoepff, 1792) |
| Rozšíření: | Původní výskyt - Florida |
| Potrava: | Živí se převážně napadaným hmyzem, korýši, vodními plži a červy, příležitostně si zpestřuje jídelníček malými rybkami (zpravidla uhynulými či umírajícími) a ve vodě či na břehu nalezenými mršinami dalších drobných obratlovců. Nejmenší mláďata jsou téměř výhradně karnivorní, postupem času je ale u nich třeba zvyšovat podíl rostlinné složky ve výživě až zhruba k poměru 50 na 50%. Hlavní podíl rostlinné potravy v přírodě tvoří okřehek (nezřídka už u překvapivě mladých exemplářů), v zajetí lze doporučit příkrm přebytky akvarijních rostlinek (pokud možno běžně se vyskytujících v prostředí obývaném želvami - jednak zmiňovaný rod Lemna-okřehek, dále Pistia, Ceratopteris apod.) stejně dobře jako pampelišková lupena anebo salát... Pro zdárný růst krunýře je u malých želv vhodné podávat vápníkové koncentráty (stačí nalámaná bílá školní křída naházená do vody - jedinec který potřebuje více vápníku ji čichem instinktivně rozpozná a okouše bez jakéhokoli učení), sépiová kost oproti tomu zůstává nevyužita. Narozdíl od suchozemských ji tyto želvičky nedokážou rozkousat. |
| Rozmnožování: | Pohlavní dospělosti dosahuje okolo pátého roku, více než věk je ale stěžejní dosažená velikost. Rozmnožuje se začátkem jara. Délka vývoje činí 10-13 týdnů. Počátkem léta si samice vyhrabe nohama hlubokou jámu. Počet nakladených vajec se pohybuje od 5 po 23, typicky 10. Na ně přihrne zadníma nohama písek. Mladé želvy jsou prakticky výhradně masožravé - živí se žížalami, červy, rybím masem nebo speciálními krmivy pro želvy. Postupně, jak rostou budou přecházet na zelené krmivo a stávají se z nich všežravci. |
| Charakteristika: | V taxonu Trachemys scripta se jedná o nominátní formu, oblíbený a dříve v tuzemských chovech nejrozšířenější podruh T. s. elegans, tedy želva nádherná, je jen její odlišnou barevnou (a poněkud otužilejší) odrůdou. Typickým znakem je černožluté zbarvení ve formě podélných pruhů a široká svislá skvrna za okem (odtud český název želva žlutolící). Tělo je kryto krunýřem, horní část se nazývá karapax, spodní plastron. U mladých želv je karapax zbarven jasnými barvami od jasně zelené po žlutou, která převládá a doplněn výraznou kresbou (téměř nikdy ale tak výraznou jako u poddruhů T. s. elegans a T. s. troosti). V dospělosti se kresba ztrácí a mizí i jasné barvy. Zatímco severnější poddruhy mívají olivové až hnědé zbarvení s různými barevnými odchylkami většinou i v dospělosti, mývají T. s. s. sklony k melanismu od mládí. Kresbu kůže si však uchovávají. Želva žlutolící se i v přírodě může snadno mýsit s dalšími poddruhy taxonu, občas (zvláště v zajetí) se kříží i s příbuznými druhy (jako např. želva ozdobná)... Trachemys scripta (zejména TSE) jsou první želvy, u kterých byly chovateli vyšlechtěny barevné odrůdy (albíni, pastelové barvy aj.). Končetiny mají plovací blánu a drápy. Pohlaví želv lze určit podle velikosti. Samec bývá menší, dorůstá 15 - 20 cm a je vybaven dlouhými drápy na předních končetinách. Dále má výrazně delší a v bázi i širší ocas. Samice je větší s krátkými drápy, otvor kloaky je u ní výrazně blíže krunýři. Rozměry spolu chovaných jedinců by neměly být příliš rozdílné, ačkoli jsou želvy obvykle vzájemně tolerantní a mírné, při krmení (obzvlášť, je-li chováno více kusů pohromadě) může dojít k nehodě. V období páření se samec dvoří samici - hlavu zatahuje mezi přední končetiny, které vystrčí s drápy namířenými k samici s nimi třepe. Pro chov je potřeba dostatek prostoru, jinak mohou mít sklon k agresivitě, přes léto je nejlepší jezírko. Plastové nádoby jsou naprosto nevhodné. Doporučuje se chov jednoho zvířete anebo dvou samiček, pokud neplánujete potomky. Pozor na zajištění prostoru okolo venkovní nádrže - rády hrabou a často tak chovateli utečou. Nádrž na želvy musí být dostatečně veliká, aby mohli i dospělí jedinci volně plavat. Teplota vody by měla být okolo 25-28 stupňů. V nádrži nesmí chybět souš z kamene či dřeva, dostatečně veliká a hlavně umístěná pod zdrojem světla, aby se zde mohli vyhřívat a sušit, jinak trpí plísněmi! Vitamín D, u želv konkrétně vitamín D3, umožňuje získat z potravy vápník a fosfor - látky, ze kterých je stavěn krunýř. Želvy jej získávájí ze sluníčka, proto v létě želvy často vylézají z vody na slunce. K tomu účelu slouží i výhřevná lampička nad břehem, kdy "slunění" pod ní zároveň zabraňuje vzniku plísňových onemocnění. Důležitá je kvalitní filtrace a častá výměna vody, želví exkrementy jsou totiž poměrně agresivní, přehlédnuté masité zbytky potravy by v nádrži navíc začly brzy zahnívat. Podvýživa je u želv neobvyklá, jsou schopny vydržet dlouhodobý nedostatek příjmu potravy. Není třeba zazimovat, na druhou stranu želvy chované celoročně venku bez problémů v našich podmínkách přezimují. V době klidu nejedí. V menší nádrži, přikryté třeba korkem umístěné ve sklepě, udržujeme teplotu 10 stupňů po dva až tři měsíce. Vyvarujeme se prudkých změn teploty! |
| Žije v terárku: | |
| Zakoupeno: |
 » Zobrazit ceny v obchodech « (získáno z Výdajů v teráriích návštěvníků) |
| Biolib.cz: | odkaz |
| Podobné: |
