Vodní želvy - Socializace

Prostě je krm z ruky (vlastně raději z pinzety - blbě vidí na blízko a i takový kousanec "omylem" dost bolí) a v klidu zvykej na svoji přítomnost. Ony Ti začnou důvěřovat docela brzy

Tak ja to v zadnem pripade neberu tak ze to chovani bude jak pres kopirak. Spis by me zajimalo jake jsou u nich potencionalni sance. Ty zmeny u tech mych prdelek vidim co par dni a nechavam je zit po svem pokud se zrovna nepokousi sezrat, ale i tak se nechci vzdat sance si je alespon trochu ziskat

Je to hodně individuální. Když si projdeš můj deník tak tři roky zpět, zjistíš, že se nejen každá jedna želvička chová kapánek jinak než ostatní, ale že své chování dokáže i v průběhu let měnit...

Máme želvy (vesměs Trachemys scripta), co okamžitě při otevření dveří do místnosti šplouchnou do vody, pak další, co zůstanou na břehu a se zájmem sledují co se bude dít, a navrch jednu, která ze starého akvaterka vylézala ven a přes celý pokoj se mi chodila vydrápat na nohu (mazli mazli a pokud možno ještě vložit do tlamičky rybu, kterou si pak snědla ve vodě... )

Dáš-li jim prostor, každá želva bude individualita. Sleduj ty své a nech je rozvíjet podle jejich uvážení, určitě to bude finálko zajímavější než obecné učebnicové příklady

Zdravíčko (: Je to spíše otázka ze zájmu (: Vím, že vodní želva se nedá považovat za typického domácího mazlíčka, ale jak je to se socializací u želv? Jde je postupem času navyknout na Vaši přítomnost? Že Vás již neberou jako potencionalní žrádlo nebo nepřítele?
Mám totiž doma dvě mrňavé vodní želvy, ta větší je hodně laxní, můžu chodit kolem nebo v želvárku dělat absolutně cokoliv a s ní to ani nehne Ta menší je v klidu do doby než omylem uděláte prudčí pohyb, to skočí do vody a pak už jí to je taky jedno Obě jsou, ale schopny žrát z ruky pokud respektuju určité jejich pravidla

Jak to máte Vy se svými želvími miláčky?