Pro dítě bych např. zmíněného chamíka úplně vynechal a zaměřil se na výběr robustnějších ještěrů s rozvinutým sociálním jednáním. Třeba ty vousatky by byly ideální - snadno dostupné, přizpůsobivé a docela chytré, schopné se i do jisté míry učit. Dost velké aby jim dítě při kontaktu či přímo manipulaci náhodou neublížilo, zároveň dost malé na to aby samy nemohly dcerku poranit. Tělesný kontakt je pro ně navíc přirozenou součástí utužování vztahů ve skupině, mnohé z těchto agam proto vyhledávají kontakt s člověkem kterému důvěřují přirozeně, nejde o nějaké vnucené chování - prostě ho zahrnou do svého klanu
Protože Tě ale nezaujaly, bude další výběr problematický (ony jsou mezi ještěry relativně vzácný fenomén):
- rovněž snadno dostupní leguáni zelení s podobnou povahou jsou v dospělosti pro většinu domáctností obrovští (adekvátní terko pro dvoumetrové hovádko = předělaný průměrný obývák)
- pralesní agamy či baziliškové zas (až na vyjímky mezi jednotlivci) celoživotně plaší
- velcí scinkové jako např. pogonou doporučená Tiliqua by byli vynikající, jenom o ně příliš často v ČR nezakopneš, takže zbývá vymetání německých a rakouských teraburz, což Tě nejspíš vysosne z peněz
- menší pouštní leguáni (např. barevně atraktivní obojkoví) by byli fajn, jenže jsou nároční na prostor a teplotu, jejich na společně sdílených teritoriích přirození spolubydlící z řad větších vegetariánských leguánů čukvala (rod Sauromalus) rovněž vyžadují až extrémní teploty a dík častému vyprskávání solí z nosu na velkou vzdálenost (mají to namísto močení aby šetřili vodou v těle) spolehlivě zasviní skla terárka klidně do deseti minut po pečlivém vyčištění, navíc, ačkoli jsou někteří samci barevně atraktivní (viděl jsem snímky jedinců s černou hlavou a rameny, červeným trupem a bílým ocasem), většinou bývají jenom asfaltově šedaví s postavou připomínající tlustá mláďata varanů, můžeme je po odmítnutí "fousáčů" rovnou vyškrtnout. Nadto je jich jen pár desítek kusů v republice (většina v expozicích ZOO Plzeň, Praha ad.)...
- menší varani: opět nároční na prostor a i když jsou na ještěry až neuvěřitelně inteligentní, predace je u nich na prvním místě, nepokouší se Tě sežrat jen dokud je to pro ně výhodné (a to si mohou kdykoli rozmyslet)
- velcí gekoni bývají bojovní: nejdřív kousnou a pak se teprv podívají koho
...
Čili zbývají jen prťavé ještěrky:
- gekončík noční není příliš komunikativní, zase ale celkem tolerantní. Plus je vizuální atraktivita a celková nenáročnost, nevýhodou jeho obvyklá doba aktivity (jak už druhový název napovídá)
- agamky např. r. Trapelus (a celé řady dalších): komunikativní, snadno ochočitelné, povahou podobné pogonám, ovšem výrazně drobnější a nezřídka atraktivně barevné... v ČR opět prakticky k nesehnání
- anolisové (leguánovití): většina jsou droboulinké půvabné druhy ke koukání jenom přes sklo... často nabízený rytířák je mezi nimi sice macek kterého nezašlápneš, rozhodně se ale nebude chtít kamarádit s nikým, kdo nevypadá jako ovulující samička rytířáka...
Bez ohledu na druh bude lépe když si seženeš samičku, ty bývají obecně mírnější a komunikativnější, zatímco povaha dospělých samců bývá spíše egoistická se zaměřením na hájení teritoria. I když i zde vyjímky existují, obvykle to bývají nevrlí morousové kteří chtějí svůj klid