No před pár lety se malá zamilovala do takových saténových myšek ve zveráči a tak jsme jí je jako mazly koupili (samé holky, abysme jich za rok neměli milión). Do té doby jsem je bral jen jako krmení, mazel dcerky je ale mazel - to se nejí
, a tak jsem si poctivě nastudoval.
Výsledkem je že za
A) už asi nebudu moct chovat myšožravé hady, ony ty myše mají fakt něco do sebe... a
B) že si kocour do sebelíp zabezpečeného myšího terka dříve či později cestu najde. Obzvlášť, když ho ty mršky budou schválně provokovat (to fakt mlátilo do očí) - měly z něj srandu jak se na ně nemůže dostat... než kápnul na to jak se ta krabice otvírá... potom krátký proces a poblinkal se jak se přežral chlupatého
... a vysvětluj to pětileté holčičce
Zajímavé ale je že např. s potkanem (umřel sešlostí věkem) kámošil, ti dva si spolu rádi hráli