Salmonelóza ne, to byla fáma vypuštěná v druhé půli minulého století německým statistickým úřadem na základě jakéhosi halabala průzkumu - ve srovnávacích skupinách souhrnně asi 500 dětí s výskytem salmonelly bylo tehdy náhodou nakaženo o 2% víc těch, které doma želvu měly (anebo s ní přišly do styku), než těch, co ji neměly. Později se to náležitě nafouklo, bulváru sláva. Profesor Frank (ne ten náš slavný akvarista, tady jde o shodu jmen dvou vynikajících biologů) zmíněné důkladnou studií vyvrátil už v sedmdesátých letech, želví salmonella (přirozená nepatogenní součást jejich střevní mikroflóry) je odlišný kmen než lidská, v tělech endotermních tvorů nedokáže dlouho přežít, natož vyvolat onemocnění.
Ale traduje se to dodnes, nejčastěji pod mantrou "Američtí vědci zjistili" (za oceánem prozměnu totéž ve formě "Evropští vědci...")
V případě zájmu o více veterinárních informací týkajících se exotermních obratlovců, včetně potenciálních zoonóz, vynikající veterinární příručka: Gunther Kohler, Nemoci obojživelníků a plazů (vydavatelství Brázda, 2002)