Já měl, jako hodně malý, suchozemskou želvu. To mi bylo tak 4-6 let a jednoho "krásného" dne nám zdrhla z terárka a už jí nikdo nikdy nenašel. Ještě předtím jsme měli rybičky, ale o ty se starali rodiče. Nakonec rybičky skončily ve školce, kam jsem chodil. Potom jsme měli vodní želvičky, ale to už ani nevím, co se s nimi stalo. JEdiné co si pamatuji je, že hrozně smrděly
. Potom jsem (to už jsem i do školy chodil, ale furt jsem byl škvrně) si pořídil užovku červenou a to jsem měl celkem dlouho.. Ta mě oslovila asi nejvíc ze všech zvířat, které jsem měl.. Chodíval jsem s ní ven, hřál jsem si hada na prasou
při koukání na TV a obdivoval její rychlost při lovu myšek
. Jo to bych zapomněl, ještě před chovem elaphe jsem choval 2 laboratorní myšky.. To měla mamka radost, protože myší se nejvíc bojí a k tomu má velký strach z koček... No a od doby, kdy jsme měli myšky (nakonec jsme jich měli víc) k nám začaly na balkon chodit kočičky
. Potom jsem hodně let vůbec žádné zvíře neměl, až když v té době ještě přítelkyně chtěla králíčka.. Toho jsme měli asi rok a když šla přítelkyně do pryč, šel i králík.. Krátce na to jsem si pořídil rybičky a Ty mám doteď. V úterý poputují jinam, už na ně mám na aukru příhoz. Rybičky jsou sice krásné, ale ty mě nějak extra neoslovily.. Mám je tedy také už snad rok. Ale vždycky jsem si přál ještěra. Jediný ještěr, o kterém jsem věděl, byl chamík a leguán a na chamíka jsem si nikdy netroufl a leguán je pro mě moc velký a po nastudování různých materiálů jsem zjistil, že pro mě není extra vhodný. Proto jsem se díky těmto stránkám začal zajímat o agamy vousaté a už jsem pevně rozhodnutý, že si ji do pár týdnů pořídím. Jirka mi zařizuje nejúžasnější ;) terárium a jakmile bude, budu prosit Pogona o agamáka. Na něj se moc těším - ještěrka je můj nesplněný dětský sen a dle toho, co vím o agamách vousatých vím, že si budeme bezva rozumnět
. Toť zatím asi celý můj životní příběh spojený se zvířaty
. Snad jsem se do toho moc nezamotal