Většinou se pro první zazimování udává vzrůst nad deset centimetrů délky karapaxu, což by odpovídalo zhruba třem letům věku. Tomův příspěvek je sice pravdivý, potíž ale je v darwinovském sýtu (při zcela odlišné situaci divokých želv oproti "domácím") - v přírodě slabí jedinci zimování nepřežijí, takže ve finále plodí potomky jen nejodolnější a nejsilnější exempláře, kterých je ale v divočině i tak dost. Ve farmových chovech je ovšem toto jednak do značné míry potlačeno, "zverimexová" mláďata z takových odchovů ještě ale navíc musí absolvovat dlouhou cestu z USA či asijských "pěstíren", často v až otřesných podmínkách i několik týdnů (až měsíců!) bez potravy, s následnou nutností aklimatizace, kdy jsou navrch takřka okamžitě rozvážena po prodejnách a některá prakticky ihned odkoupena a přenesena do zase něčím odlišného prostředí... V tomto směru jsou výrazně oslabena všechna, proto je riziko úhynu při jejich zimování obrovské, údajně až téměř stoprocentní! Jiná situace by samozřejmě byla u mláďat z tuzemských odchovů, odebraných přímo od chovatele, který je rozmnožil.
První zimování ve třech až čtyřech letech dává zkrátka jistou záruku, že se to zvířátko dávno plně aklimatizovalo, vytvořilo si zásoby a je celkově v dobré kondici. Je to sichr