Sice plně chápu Tomův kategorický postoj - neodborně provedené zastřižení zpravidla nadělá víc škody než užitku, pokud má ale zvíře drápky skutečně přerostlé (v terárku si je nikdy neobrousí tak kvalitně jako v přírodě) je takový zákrok na místě. Postupuje se při něm stejně jako např. u papoušků - ve správném úhlu a za žádných okolností nesmíš trefit nerv. Na partnerských "ptaccich" jistě najdeš návodů jak na to hromadu
Co ale musíš nutně vzít před touto procedurou v potaz jako první je znalost reakcí konkrétního zvířete: to, nakolik Ti důvěřuje a dokáže-li v klidu posedět. Někteří jedinci jsou plaší a začnou zmatkovat, pak může snadno dojít k poranění (pokoušet se je fixovat ať už přidržením silou za pomoci další osoby či přímo svázáním jejich stres jen znásobí, v podstatě jim to vytvoří velice negativní paměťovou stopu, čili už tak budou reagovat vždy), jiní jsou zas důvěřiví, v pohodě, a velice rychle zjistí že se jim pak bude chodit líp. Taková zvířátka stačí posadit si na klín a ona si manikůru nechají udělat v naprostém klídku (osobní zkušenost - čukvalám jsem drápky zastřihoval jednou do roka, vousáč Rudolf to má přibližně jednou za dva roky - jako teritoriální samec obývá téměř výhradně jen terko, takže si je adekvátně nebrousí, jeho samičky které pro změnu běhají většinu roku na volno a v teplých měsících skoro každý den venku naopak vůbec stříhat nemusím. Akorát mladé Týnce jsem je o třetinu zastřihl nedlouho po jejím zakoupení ve zveráči kde vyrostla (v tu dobu už byla pohlavně dospělá) od "miminka" - za celý první rok jejího života u ní nikdo délku drápů pochopitelně neřešil
Na fotce je zachyceno stříhání drápků pouštního leguána čukvaly Bublíska (toho času bydlí u kolegy vitase)
. Snímek je ale poněkud nepřesný, nesedí tam úhel provedení - skoro půlmetrový ještěr sedící mi na noze, kleštičky přiložené pro dokumentaci jakž takž... a v druhé ruce foťák. Lépe se to prostě nedalo
. Teprv po jeho odložení jsem ještírkovi šteloval pacičky do správné polohy