Kdysi jsem dostala šestiletou holčičku.Byla opravdu ochočená a padly jsme si do oka.Já s ní jednala klidně a v podstatě s posvátnou úctou-bylo to moje vysněné zvířátko.Nikdy jsem s ní nedělala nic proti její vůli.Ze začátku jsem ji nechala v klidu.Když jsem viděla,že nereaguje podrážděně,hladila jsem ji po zádíčkách.Časem poznáš z pohledu,kdy je napružený.Má takový zlý pohled.Na svou prezentaci jsem teď přidala foto,jak ho držím (chameleoni nebo agamy?Leguán).Podeberu ho pod bříškem,musím mu pomalu oddělat packy od podkladu,protože je většinou přichycený drápky.Přední packy obejmou ruku a zadní předloktí.Hladím ji po hřbetě.Pozor na ocas,je dlouhý,abys ho někde nezlomila nebo nepřivřela.Všechno musíš pomalu,aby zvíře stíhalo vnímat,co se děje.Jednou jsem spěchala a byl zmatený a pak divočel a snažil se utéct.Při přenášení ho přidržuji druhou rukou u kořene ocasu.Jdu pomalu,aby si stihlo vše prohlédnout.Pokud ho budeš mít v místnosti,kde jsi i ty,můžeš, až si zvykne,otevřít terárko a nechat to na něm ,aby vylezl.Časem přijde i za tebou.Jenom pozor,poškrábe tě ,i když se jenom drží.Mají dost ostré drápky.Vždycky si to pořádně umyji i stříknu třeba kysličníkem.Jsou to škrábanečky jako by sis hrála s rozdivočelým kotětem.Podívej se do mých prezentací,třeba ti tam něco pomůže v začátcích.Ať se vám daří najít společnou řeč. Zpět na obsah sekce Ještěři • Zobrazeno 72x