Ono je to celkem jednoduché, nemlich stejně jako u akvarijních ryb: vícedruhové jde bez nejmenších problémů, dokonce může být i lepší než jen jednodruhové pokud:
a) budou mít všichni chovanci dostatek prostoru dle vlastního vzrůstu a alespoň základní potřeby pohybu
b) nebudou si potravně a územně přímo konkurovat
c) nebude-li mezi nimi přímá predace či, pro naturelem jemnější, povahová dominance
d) nebudou-li jedni vůči druhým přenašeči patogenů (příklad: vodní želva a užovka - navzájem si neubližují, respektují se a vycházejí spolu, jenže želví přirozená střevní mikroflóra způsobuje po opakovaném styku s jejich exkrementy hadům závažné zdravotní problémy. Hadi delší dobu držení ve společných nádržích se zcela zdravými želvami záhy onemocní a uhynou. Tak to prostě je
a musíš na to dávat bacha!)
Ono ano: vícedruhové prostředí je i pro ta zvířata zajímavější, např. leguánci obojkoví se vedle čukval vyskytují pravidelně i v přírodě a v teráriu se čukvaly kámoší s vousatkami nebo trnorepy, jenže zároveň jedno každé zvíře potřebuje i určité své soukromí.
Je to stejné jako u rybiček: deseticentimetrový kančík si spolu se svou osmicentimetrovou samičkou nárokuje tak stolitrový objem akvárka a do toho svého prostoru pustí jen málokoho. Mé "společenské" agamy vousaté chované na volno - každá si zabrala jednu místnost jen pro sebe a je spokojená když jí tam ostatní nestrkají nos. Vzájemně se navštěvují na pár minut v měsíci, jinak se ale moc nemusí! A to je řeč o jednom taxonu ani ne půlmetrového "společenského" ještěra na 3x4 m půdorysu cimry ala jedinec! Akceptují korely, protože ty jsou příliš velké aby je mohly sníst, respektují kočky které si jich nevšímají a tím pádem nepředstavují bezprostřední nebezpečí. Kdybych tam ale vypustil gekončíka, andulku anebo myš, potom takového tvora okamžitě něco ťafne
. To je instinkt. Vytvoření multidruhového společenstva vyžaduje apriori znalosti, prostor a cit, spolu s hodně velkým štěstím na výběr konkrétních jedinců.
Že u jednoho obrazně "lev kámoší s beránkem" ještě neznamená že totéž u druhého nezkončí pohromou! Spíš počítej s tou pohromou a do mezidruhového společenstva se pusť až po získání náležitých zkušeností v rámci chovů jednodruhových