Pro ten účel je nejvhodnější "had hospodáříček" našich slovanských předků, čili užovka stromová, kterou sem tito dotáhli od Černého moře při expanzi někdy v pátém - šestém stol. n. l. (nebo nějaký libovolný její na naše klima otužilý teplokrevnými se živící ekvivalent). Doupovský výskyt eskulapky sice moderní biologové považují za jakýsi relikt doby ledové (evidentně ignorují tehdejší podmínky této lokality, s klimatology si zjevně pokec nikdy nedali... a tak jsou vedle jak ta jedle). Protože je nenapadlo dát pokec ani s historiky na téma kmenových kultů, můžeme půl učených knížek spláchnout, je to mimo realitu stejně jako vyvrácení Velkomoravské říše Maďary - lež jako věž pro kterou neexistuje ani jeden archeologický důkaz, zatímco pro katastrofální povodeň typu "tisíciletá voda" která agrární u řek usedlou společnost musela okamžitě odstřelit, existují tisíce tun důkazů ve formě jednorázově uložených náplavů. O tom se ale v učebnicích nedočteš.)
Staří slované měli hada hospodáříčka (stromovku) kterého při stěhování nesli v nůši s sebou. Pokud se jim nějaké místo líbilo, vypustila bogyňa (matriarcha rodu) hada ven - tam kde se stočil k odpočinku zasadili práh a poté vystavěli budovu. No a ten had tam potom chytal myši
Další varianta je nasadit teritoriálního silného hlodavce: buď myšici lesní (jen nevím jak ji k nastěhování překecáš, pokud se k němu nerozhodne sama) nebo potkana. S vynecháním červenookých laboráků, tmavoocí jedinci podobní divokým jsou lépe disponovaní... a samice jsou pro ten účel lepší nežli samečci, hájí si své teritorium a zároveň aktivně loví a žerou všechny menší a slabší konkurenty... Jeden hladový potkan během pár dnů spolehlivě vymlátí a sežere všechny myši i krysy na svém území, čili bych šel asi do něj. Akorát se mu budeš muset kapánek (ve vlastním zájmu) věnovat: je to společenské zvíře, vůči svému člověku mazlivé jak pejsek, pokud se mu ale nikdo nevěnuje, stává se z něj záhy nerudný až agresivní misantrop...