Zoonózy, strašák každého chovatele,...

Toto je kratičké zamyšlení nad tím, že člověk se v
daném odvětví celý život učí a učí.

Před pár dny, jsem ( asi jako mnozí z Vás ) setkal
totiž s termínem, který jsem nikdy předtím neslyšel, jedná se
termín ZOONÓZY.

Slovník cizích slov hovoří jasně :

Zoonózy - infekční onemocnění, u kterého se
původce onemocnění přenáší ze zvířete na člověka.

Co si ale pod tímhle termínem přesně představit? Začal jsem
se tedy trochu pídit, prohledal internet, konzultoval s lékařem a
nestačil se divit.

Jedná se o onemocnění ( bakteriální infekce, plísňová
onemocnění ), která jsou přenosná ze zvířete na člověka.
Existuje více než 150 druhů zoonoz přenosných na člověka, více
či méně nebezpečných.

Nejčastějšími přenašeči jsou psi, kočky a ptáci, ale i
my, teraristé nemáme zdaleka vyhráno. Zoonózy na nás mohou ( i
když vzácněji ) přenést i "naše" ještěrky, hadi či
želvy. Většinou se sami nakazí ve venkovních výbězích, nebo i
při krátkém pobytu venku. Vdechnou příp. na nich ulpí
"mikroskopické" částečky zoonóz, které v domácím
prostředí vyčkají až bude náše tělo oslabeno ( nemoc, fyzická
zátěž,... ), nebo si vyhlédnou slabší jedince se sníženou
imunitou ( malé děti, starší lidé, těhotné ženy,... ) a
zaútočí na nás. Často se tak nakazíme i když o svého miláčka
pečujeme, jak nejlépe dovedeme, jelikož stačí, když venku něco
"olízne", proletí kolem nakažený pták, kočka,......

Léčba je pak individuální dle přesného typu onemocnění,
nejčastěji se používají antibiotika, protilpísňové mastičky,
kortikosteroidy a další. O léčbě 150 druhů nemoci se zde ale
rozepisovat nebudu. Diagnóza zoonózy se provádí na základě
krevních testů.

Pokud se již u Vás objeví, lékař vždy určí léčbu a
následně i zvěrolékař by měl určit léčbu u všech zvířat v
domácnosti ( i když je přenašečem jen jedno z nich – ostatní
se totiž mohou také nakazit a logicky se stát přenašeči za pár
dní ). Po léčbě se zhruba jeden rok, každé dva až čtyři
měsíce zkoumá laboratorně trus zvířat.

Prevence spočívá především v důkladné osobní hygieně a
také v důkladné hygieně terárií, jejich vybavení a našich
chovanců. Zamezení jim co možná nejvíce ve styku s jinými
zvířaty ( což právě při letních procházkách a v letních
výbězích je takřka nemožné ).  Zapomenou také nesmíme, že
pokud se se zvířátkem chceme pochlubit návštěvě či
kamarádovi, je vhodné i jeho PŘED i PO manipulaci na "našim
miláčkem" vyhnat do koupelny. Dobré také je, nenechávat
svrchní oblečení po příchodu z venku poblíž terárií, ideálně
v šatně, nebo předsíňce bytu – co možná nejdále od terária.

Přejme si všichni, aby nám stačilo vědět, že něco takového
jako jsou zoonózy existuje, a neměli jsme tu čest s nimi přijít
do styku. Prevence je poměrně jednoduchá a  jedná se i tak o
poměrně vzácná onemocnění, jistá opatrnost je i tak ale na
místě.