Strašilky (Phasmatodea)

Články » Strašilky (Phasmatodea) 

Strašilky (Phasmatodea)

Biologické zařazení:

Je známo přibližně 2500 druhů strašilek, které se řadí do těchto 2 čeledí a dalších 19 podčeledí:

Phylliidae (Karny, 1923)- Phylliinae, Korinninae, Pseudophasminae, Aschiphasminae, Bacillinae, Heteropteryginae, Pygirhynchinae a Timeminae

Phasmidae (Karny, 1923)- Pachymorphinae, Phasminae, Phibalosominae, Eurycanthinae, Xeroderinae, Platycraninae, Podacanthinae, Palophinae, Necrosciinae, Heteronemiinae a Lonchodinae

Charakteristika řádu Phasmatodea

Zástupce řádu Phasmatodea dělíme na strašilky, kterým bude patřit především tento článek, a na lupenitky (těmi se budeme zabývat v některém z příštích článků).  Strašilky patří mezi hmyz s tzv. nedokonalou přeměnou (vajíčko-larva-dospělec). Jsou bezesporu tropický hmyz obývající hlavně vlhčí lesy. Nejvíce rozšířené jsou v Indomalajské oblasti, dále v Africe, Austrálii, Severní Americe a dokonce i v některých oblastech Evropy (především Středomoří a pak Britské ostrovy, kam byly zavlečeny některé druhy z Nového Zélandu). Strašilky jsou velmi zajímavý hmyz, a to jak chováním, tak i vzhledově. Někdy vypadají jako větvička, jindy jako okousaný list nebo kus kůry. Nejmenší zástupci řádu Phasmatodea dorůstají několika málo centimetrů, ale jsou i takoví, kteří mají okolo 30cm (Phoboeticus kirbyi).

Krmení

Strašilky patří mezi hmyz, který je výhradně býložravý. Podle příjmu potravy dělíme strašilky na oligofágní druhy, kterých je většina a specializují se na určité skupiny rostlinných druhů. A druhou skupinou jsou polyfágní druhy, které mezi rostlinami nedělají rozdíly. Nejčastěji podávanou potravou jsou listy ostružiníku, které jsou zelené i přes zimu. Alternativou v létě je například maliník nebo šípková růže. Pokud chceme naučit strašilky na novou potravu, musíme tak učinit už u mladých nymf. Vzrostlé nymfy a dospělci přijímají nové rostliny s nechutí a často tyto „pokusy“ končí smrtí. Potravu pro strašilky není vhodné trhat v okolí silnic a různých zahradnictví. Tyto rostliny mohou obsahovat olovnaté látky a různé chemické postřiky.

Chov

Chov strašilek je až na několik druhů vcelku nenáročný. Jako nádobu na chov nám nejlépe poslouží akvárium nebo terárium, které bude mít na výšku alespoň trojnásobek délky (podobně jako u kudlanek) strašilky. Insektárium pro druhy, které svá vajíčka volně vypouštějí, je ideální rozdělit na dvě části - horní, kde budou strašilky a dolní, kde budou vajíčka a trus. Tyto dvě části oddělíme síťkou o dostatečném průměru ok (průměr ok by měl být takový, aby jím mohla propadnout vajíčka). Toto rozdělení zajistí bezproblémový odběr vajíček a lehké čištění insektária od výkalů. Pro druhy, které svá vajíčka ukládají do vlhké půdy, musíme zajistit dostatečnou vrstvu podkladu (nejlépe rašelinu s pískem), kterou uložíme do horní časti insektária do nějaké misky. Dalším faktorem je také vlhkost, která je důležitá pro bezproblémové svlékání a správný vývoj vajíček. Tu zvyšujeme rozprašovačem (z kapek vody se strašilky také rády napijí) a snížení zajišťuje otvor, na který je vhodné dát jemné kovové pletivo, ten zároveň zajišťuje výměnu vzduchu, která je také velmi důležitá. Svícení u strašilek není důležité, protože se jedná hlavně o noční tvory. Pokud chceme zvýšit teplotu, tak právě jednou z možností je svícení žárovkou. Jak už jsem zmínil, tak strašilky patří mezi býložravý hmyz, který krmíme v domácích podmínkách listy různých rostlin, které necháváme na stoncích. Zaprvé díky tomu déle vydrží, zadruhé plní estetickou funkci a zatřetí hlavně zvětšují plochu insektária, po které se mohou strašilky pohybovat a šplhat. Větvičky dáváme do sklenic, které zajistíme proti převrhnutí a hlavně musíme zamezit tomu, aby ve sklenicích nebyla díra, kterou by mohla strašilka propadnout a utopit se.

Rozmnožování

Podle způsobu kladení vajíček rozlišujeme strašilky na tři druhy. První z nich je ten, že samice volně vypouštějí vajíčka do prostoru. Druhý způsob je ten, že samice vajíčka přilepí na kůru stromu, větvě nebo třeba do různých štěrbin. Poslední možnost je ta, že samice svá vajíčka ukládá do půdy. Z toho důvodu, že u některých populací jsou samci vzácní, vyvinul se některých druhů strašilek partogenetický způsob rozmnožování. To znamená, že vajíčka, která nebyla oplozena, jsou schopna dalšího vývoje. Samozřejmě u mnohých druhů nebo i populací samci jsou… ty se rozmnožují běžným způsobem. Většinou do měsíce od rozmnožování samice naklade několik vajíček (v řádech jednotek až desítek), které mají podle druhu několikatýdenní až několikaměsíční inkubační dobu. Vzhled vajíček je také velmi dobrý rozlišovací znak, vajíčka jednotlivých druhů se liší velikostí, tvarem a barvou. Od narození až do dospělosti se nymfy několikrát svléknou (zpravidla 6 u samic a 5 u samců), při tom se nymfám vyvíjejí pohlavní orgány a křídla a s každým svléknutím se více a více podobají dospělcům.

Péče o vajíčka

Pro jakoukoliv manipulaci se strašilkami používáme měkkou entomologickou pinzetu. U druhů, které svá vajíčka lepí na podklad, je nejlepší je ponechat v insektáriu s dospělými a až po vylíhnutí přemístit nymfy do samostatné nádoby. U ostatních druhů si připravíme misku s malou vrstvou rašeliny, na kterou vajíčka umístíme. Zde je důležité udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Po vylíhnutí přemístíme nymfy do nádrže s vyšší vlhkostí (kvůli bezproblémovému svlékání) a dostatkem rostlin, kterými strašilky budeme krmit.

Použitá literatura: František Kovařík a kolektiv - Hmyz

- velmi dobře zpracovaná publikace, která je doplněna o kvalitní fotografie,velmi dobrá kniha jak pro začátečníky tak i pro „pokročilé“ chovatele

Sdílet tento článek na Facebooku
(na svém profilu nebo ve skupinách, ve kterých jste členem)

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení

Líbilo se: 7x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 31.01.2009 • Upraveno: 31.01.2009 • Přečteno: 3865x

Schválili: Rexik 28.11.13 • Rex 28.11.13

Související články

Další články z rubriky Bezobratlí

28.01.2022		Staňte se součástí teraristického světa a získejte pasivní příjem	10x
24.01.2009		Hmyzí pochoutky	3228x
19.10.2024		Obří africký šnek: Jak chovat tohoto fascinujícího mazlíčka	2x
20.05.2013		Chov cvrčků	8918x
09.12.2012		Krok za krokem,jak na šnekárium :)	190x
07.12.2010		Mouční červi a mýty o jejich výživové hodnotě - PODLOŽENÝ POKUS II.	1710x
12.10.2009		Něco málo o odborném názvosloví	931x
30.01.2013		Jedovatost (toxicita) sklípkanů	284x
24.01.2009		Kudlanky (Mantodea)	2828x
24.08.2009		Stručný slovníček sklípkaní morfologie	1876x

Komentáře návštěvníků

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora