Články » Strašilky (Phasmatodea)
Strašilky (Phasmatodea)
Biologické zařazení:
| Říše | živočichové | Animalia |
| Kmen | členovci | Arthropoda |
| Třída | hmyz | Insecta |
| Podtřída | křídlatí | Pterygota |
| Řád | strašilky | Phasmatodea |
Je známo přibližně 2500 druhů strašilek, které se řadí do těchto 2 čeledí a dalších 19 podčeledí:
Phylliidae (Karny, 1923)- Phylliinae, Korinninae, Pseudophasminae, Aschiphasminae, Bacillinae, Heteropteryginae, Pygirhynchinae a Timeminae
Phasmidae (Karny, 1923)- Pachymorphinae, Phasminae, Phibalosominae, Eurycanthinae, Xeroderinae, Platycraninae, Podacanthinae, Palophinae, Necrosciinae, Heteronemiinae a Lonchodinae
Charakteristika řádu Phasmatodea
Zástupce řádu Phasmatodea dělíme na strašilky, kterým bude patřit především tento článek, a na lupenitky (těmi se budeme zabývat v některém z příštích článků). Strašilky patří mezi hmyz s tzv. nedokonalou přeměnou (vajíčko-larva-dospělec). Jsou bezesporu tropický hmyz obývající hlavně vlhčí lesy. Nejvíce rozšířené jsou v Indomalajské oblasti, dále v Africe, Austrálii, Severní Americe a dokonce i v některých oblastech Evropy (především Středomoří a pak Britské ostrovy, kam byly zavlečeny některé druhy z Nového Zélandu). Strašilky jsou velmi zajímavý hmyz, a to jak chováním, tak i vzhledově. Někdy vypadají jako větvička, jindy jako okousaný list nebo kus kůry. Nejmenší zástupci řádu Phasmatodea dorůstají několika málo centimetrů, ale jsou i takoví, kteří mají okolo 30cm (Phoboeticus kirbyi).
Krmení
Strašilky patří mezi hmyz, který je výhradně býložravý. Podle příjmu potravy dělíme strašilky na oligofágní druhy, kterých je většina a specializují se na určité skupiny rostlinných druhů. A druhou skupinou jsou polyfágní druhy, které mezi rostlinami nedělají rozdíly. Nejčastěji podávanou potravou jsou listy ostružiníku, které jsou zelené i přes zimu. Alternativou v létě je například maliník nebo šípková růže. Pokud chceme naučit strašilky na novou potravu, musíme tak učinit už u mladých nymf. Vzrostlé nymfy a dospělci přijímají nové rostliny s nechutí a často tyto „pokusy“ končí smrtí. Potravu pro strašilky není vhodné trhat v okolí silnic a různých zahradnictví. Tyto rostliny mohou obsahovat olovnaté látky a různé chemické postřiky.
Chov
Chov strašilek je až na několik druhů vcelku nenáročný. Jako nádobu na chov nám nejlépe poslouží akvárium nebo terárium, které bude mít na výšku alespoň trojnásobek délky (podobně jako u kudlanek) strašilky. Insektárium pro druhy, které svá vajíčka volně vypouštějí, je ideální rozdělit na dvě části - horní, kde budou strašilky a dolní, kde budou vajíčka a trus. Tyto dvě části oddělíme síťkou o dostatečném průměru ok (průměr ok by měl být takový, aby jím mohla propadnout vajíčka). Toto rozdělení zajistí bezproblémový odběr vajíček a lehké čištění insektária od výkalů. Pro druhy, které svá vajíčka ukládají do vlhké půdy, musíme zajistit dostatečnou vrstvu podkladu (nejlépe rašelinu s pískem), kterou uložíme do horní časti insektária do nějaké misky. Dalším faktorem je také vlhkost, která je důležitá pro bezproblémové svlékání a správný vývoj vajíček. Tu zvyšujeme rozprašovačem (z kapek vody se strašilky také rády napijí) a snížení zajišťuje otvor, na který je vhodné dát jemné kovové pletivo, ten zároveň zajišťuje výměnu vzduchu, která je také velmi důležitá. Svícení u strašilek není důležité, protože se jedná hlavně o noční tvory. Pokud chceme zvýšit teplotu, tak právě jednou z možností je svícení žárovkou. Jak už jsem zmínil, tak strašilky patří mezi býložravý hmyz, který krmíme v domácích podmínkách listy různých rostlin, které necháváme na stoncích. Zaprvé díky tomu déle vydrží, zadruhé plní estetickou funkci a zatřetí hlavně zvětšují plochu insektária, po které se mohou strašilky pohybovat a šplhat. Větvičky dáváme do sklenic, které zajistíme proti převrhnutí a hlavně musíme zamezit tomu, aby ve sklenicích nebyla díra, kterou by mohla strašilka propadnout a utopit se.
Rozmnožování
Podle způsobu kladení vajíček rozlišujeme strašilky na tři druhy. První z nich je ten, že samice volně vypouštějí vajíčka do prostoru. Druhý způsob je ten, že samice vajíčka přilepí na kůru stromu, větvě nebo třeba do různých štěrbin. Poslední možnost je ta, že samice svá vajíčka ukládá do půdy. Z toho důvodu, že u některých populací jsou samci vzácní, vyvinul se některých druhů strašilek partogenetický způsob rozmnožování. To znamená, že vajíčka, která nebyla oplozena, jsou schopna dalšího vývoje. Samozřejmě u mnohých druhů nebo i populací samci jsou… ty se rozmnožují běžným způsobem. Většinou do měsíce od rozmnožování samice naklade několik vajíček (v řádech jednotek až desítek), které mají podle druhu několikatýdenní až několikaměsíční inkubační dobu. Vzhled vajíček je také velmi dobrý rozlišovací znak, vajíčka jednotlivých druhů se liší velikostí, tvarem a barvou. Od narození až do dospělosti se nymfy několikrát svléknou (zpravidla 6 u samic a 5 u samců), při tom se nymfám vyvíjejí pohlavní orgány a křídla a s každým svléknutím se více a více podobají dospělcům.
Péče o vajíčka
Pro jakoukoliv manipulaci se strašilkami používáme měkkou entomologickou pinzetu. U druhů, které svá vajíčka lepí na podklad, je nejlepší je ponechat v insektáriu s dospělými a až po vylíhnutí přemístit nymfy do samostatné nádoby. U ostatních druhů si připravíme misku s malou vrstvou rašeliny, na kterou vajíčka umístíme. Zde je důležité udržovat vysokou vzdušnou vlhkost. Po vylíhnutí přemístíme nymfy do nádrže s vyšší vlhkostí (kvůli bezproblémovému svlékání) a dostatkem rostlin, kterými strašilky budeme krmit.
Použitá literatura: František Kovařík a kolektiv - Hmyz
- velmi dobře zpracovaná publikace, která je doplněna o kvalitní fotografie,velmi dobrá kniha jak pro začátečníky tak i pro „pokročilé“ chovatele
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 7x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 31.01.2009 • Upraveno: 31.01.2009 • Přečteno: 3864x
Schválili: Rexik 28.11.13 • Rex 28.11.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Bezobratlí
| 28.01.2022 |  | Staňte se součástí teraristického světa a získejte pasivní příjem | 10x |
| 10.06.2009 | | Chováme achatiny | 2985x |
| 09.12.2012 | | Krok za krokem,jak na šnekárium :) | 189x |
| 24.01.2009 | | Kudlanky (Mantodea) | 2827x |
| 24.08.2009 | | Stručný slovníček sklípkaní morfologie | 1876x |
| 07.12.2010 | | Mouční červi a mýty o jejich výživové hodnotě - PODLOŽENÝ POKUS II. | 1710x |
| 20.05.2013 | | Chov cvrčků | 8918x |
| 24.01.2009 | | Hmyzí pochoutky | 3227x |
| 12.10.2009 | | Něco málo o odborném názvosloví | 931x |
| 30.01.2013 | | Jedovatost (toxicita) sklípkanů | 284x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| Žádné další články |