chelicery - klepítka (foto 3)
pedipalpy - makadla (první pár končetin, viditelně kratší než ostatní čtyři páry)
tarsus - nárt
metatarsus - zánártí
tibia - holeň
tibiální háky - výrustky specifického tvaru na předních končetinách samců, sloužící k uchopení chelicer samice v průběhu páření (foto 1)
embolus - hrotitý zahnutý vývod z bulbů, sloužící k oplodnění samice
bulbus - zásobník spermatu u dospělých samců na prvních článcích makadel (foto 2)
spermatéka - vnitřní orgán sloužící samicím k uchovávání spermatu a následnému oplodnění. Viditelný je už na svlečkách poměrně mladých samiček
patella - koleno
femur - stehno
trochanter - příkyčlí
coxa - kyčel
cephalothorax - hlavohruhruď
fovea - vtisk
apodema - trn vedoucí do těla z vtisku (slouží k uchycení svalů žaludku)
petiolus - stopka (zranitelná část sklípkaního těla, tenká spojnice mezi hlavohrudí a zadečkem)
abdomen - nečlánkovaný zadeček
labrum - horní pysk
labium - dolní pysk (mezi makadly)
karapax - hřbetní štít
sternum - prsní štít
hemolymfa - tělní tekutina
exuvie - svlečka
Dále: oční hrbolek (nese 4 páry očí), ústní otvor, plicní a pohlavní vaky, snovací bradavky atd...
První sklípkani jsou archeologicky známí už z prvohor, kdy dosahovali skutečně gigantických rozměrů, vůči kterým jsou i největší zástupci recentních druhů vpodstatě jen trpaslíky (až 60 cm). Jejich nervová soustava je modifikací soustavy žebříčkové, je zde už zaznamenatelná tendence k vytvoření CNS v podobě nervové zauzliny s umístěním nad svaly končetin. Rozhodně nehledejte "mozek" pavouka tam, kde bychom jej předpokládali u obratlovců - v těch místech se nachází "jen" obrovská jedová žláza. Ačkoli lze mezi sklípkany vypozorovat individuální povahové rozdíly, neočekávejte u nich vyšší nervové funkce. Jde o živočichy jednající instinktivně. Navíc to nejsou tvorové kontaktní, což je rovněž jedním z důvodů, proč pavouka nelze ochočit (vynechme přání, které je otcem myšlenky)... pro laiky ale nejspíš postačí - náš dotek je jim nepříjemný, bojí se nás a jsou rádi, když je necháváme napokoji...
Ze zhruba 800 známých druhů sklípkanů je sice mezi těmi běžně chovanými poměrně dost druhů neútočných a toxicky málo významných, při manipulaci s nimi je ale jistá opatrnost vždy namístě. Např. jejich žahavé chloupky mohou časem vyvolat prudké alergické reakce (tuto alergii si může "vypěstovat" i předtím zcela zdravý člověk!), o stresu, jakému je (často zbytečně) vystaveno samo zvíře, ani nemluvě. "Oblíbené" braní jakéhokoli sklípkana dlouhodobě do ruky tedy rozhodně nelze doporučit...
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 3x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 24.08.2009 • Upraveno: 24.08.2009 • Přečteno: 1877x
Schválili: Rexik 21.11.13 • Rex 21.11.13
Žádné související články |
30.01.2013 | Jedovatost (toxicita) sklípkanů | 284x | |
31.01.2009 | Strašilky (Phasmatodea) | 3864x | |
28.01.2022 | Staňte se součástí teraristického světa a získejte pasivní příjem | 10x | |
24.01.2009 | Hmyzí pochoutky | 3228x | |
12.10.2009 | Něco málo o odborném názvosloví | 931x | |
20.05.2013 | Chov cvrčků | 8918x | |
24.01.2009 | Kudlanky (Mantodea) | 2828x | |
10.06.2009 | Chováme achatiny | 2985x | |
19.10.2024 | Obří africký šnek: Jak chovat tohoto fascinujícího mazlíčka | 2x | |
07.12.2010 | Mouční červi a mýty o jejich výživové hodnotě - PODLOŽENÝ POKUS II. | 1711x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
12.10.2009 | Něco málo o odborném názvosloví | 931x | |
26.09.2009 | Agamka Trapelus savignyi | 3433x |